Security Blog

Ruku v ruce s nezastavitelným technologickým pokrokem kráčí téma bezpečnosti, které je rok od roku stále košatější. Vývoj bezpečnostních systémů a služeb jde kupředu po celé své škále od ochrany individuální, zaměřené na jednotlivce, až po komplexní řešení zabývající se kybernetickou bezpečností. Jsou to právě útoky na měkké cíle, kybernetická ofenziva hackerů i krádeže majetku, které na začátku nové dekády představují největší rizika. V následujících řádcích si klademe za cíl představit vám, kam se budou ubírat trendy v oblasti bezpečnosti pro rok 2020.

Právo na soukromí v konfliktu s požadavky na bezpečnost

Stále dokonalejší bezpečnostní systémy v posledních letech i díky GDPR čím dál tím častěji přicházejí do konfliktu s narůstajícími požadavky na ochranu soukromí člověka. Na každou skutečnost můžeme hledět z vícero úhlů, což je evidentní i na jednoduchém příkladu z každodenní praxe. Supermoderní kamerový systém s funkcemi spolehlivé identifikace osob na záznamu sice v případě spáchání kriminálního činu velmi pravděpodobně napomůže ochrance a policii při odhalení pachatele, ale současně může být i chápán jako prostředek zásahu do osobnostních práv kamerou zachycených lidí, konkrétně do práva na soukromí. Je nanejvýš pravděpodobné, že o omezení nakládání s citlivými údaji a hledání vyváženosti mezi požadavky na bezpečí při zachování práva na soukromí hojně uslyšíme i v nadcházejících letech.

Faktor času jako klíčový aspekt

Odborník na bezpečnost, obchodní a technický ředitel TOP security Pavel Mikšátko zdůrazňuje, jak klíčovou roli hraje v oblasti zabezpečení tok času: „Kamerové systémy, přístupové systémy, bezpečností systémy a obdobná zařízení se budou v souhrnu dále technicky vyvíjet, avšak rychlost technologického vývoje nebude ani v nejmenším kopírovat míru zvyšující se efektivity daných systémů jako takových. Jejich efektivitu bude moci vyzdvihnout a využít až teprve celý proces,“ říká.

„Co se týká bezpečnostních systémů, kamerových systémů, vstupních systémů apod., je nutné si uvědomit, že jejich úloha je pouze jedním z aspektů v celkovém procesu bezpečnostního opatření,“ vysvětluje Pavel Mikšátko, jaký proces má konkrétně na mysli: „Hlavní proměnou je v bezpečnostních procesech a opatřeních faktor času, který určuje v celém řetězci mnoho specifik,“ dodává.

Prevence na prvním místě: systémy pro včasné varování zachraňují životy

Klíčovou roli dnes hrají (a nadále hrát budou) bezpečnostní systémy typu EPS (elektronická požární signalizace). Jejich hlavním úkolem je včas upozornit na rizikovou situaci v prostoru a poskytnout záchranným složkám dostatek času pro evakuaci dotčených prostorů. Legislativa k montáži i obsluze EPS přistupuje striktně. I díky tomu tyto systémy často zachraňují životy, chrání zdraví a minimalizují škody na majetku. Budoucnost bude v této sekci patřit systémům, které po identifikaci požáru vytvoří model pohybu a následného postupu požáru, čímž umožní zasahujícím hasičům bezpečnější pohyb po objektu a usnadní jim koordinaci hašení.

Umělá inteligence promluví i do zajišťování bezpečnosti

Stroje a roboti sice neumí uvažovat a myslet jako lidé, ale oproti nám mají jednu obrovskou výhodu. Jsou totiž schopné během krátkého časového úseku „pročesat“ obrovské množství dat. Na lidech pak už zůstává tato data vyhodnotit a na jejich základě vystavět efektivní postup a konečné řešení daného problému. Příkladem budiž kamerový systém s funkcí rozpoznávání SPZ. Umělá inteligence v tomto případě shromažďuje data projíždějících aut, přičemž sama umí identifikovat rychlost jízdy, majitele vozidla nebo zemi původu. Stroj pak tyto informace předá pracovníkovi, který data vyhodnotí. V nadcházejících letech bychom tímto způsobem měli být schopni nejenom reagovat na vzniklé skutečnosti, ale i předvídat blížící se hrozby.

V oblasti sledování přístupů k citlivým datům dojde roce 2020 k pokračování v rozvoji trendu přechodu na cloudové systémy, které usnadňují implementaci systémů určených pro správu dat s možností fyzické správy řízení přístupů a identifikace.

Sílící poptávka po kryptoměnách pak podpoří možnosti technologie blockchainu. Ta by měla být brzy schopna kontrolovat změny provedené v datech bezpečnostních technologií (např. přístupy do systémů či nahrávky z bezpečnostních kamer) a případně odhalit, že s daty bylo manipulováno. Zabezpečení dat bude jednou z hlavních priorit nadcházející dekády.

Ohrožení kyberprostoru vyžaduje ostražitost korporací i jednotlivců

Negativním dopadem rychlého rozvoje technologií je ohrožení kybernetické bezpečnosti. Ochrana kyberprostoru představuje pro rok 2020, i léta bezprostředně nadcházející, jasný trend v oblasti ochrany jednotlivců i velkých podniků: „Co se týče vývoje bezpečnostních služeb v roce 2020, je potřeba se podívat na cíle a zaměření těchto služeb. Kyberprostor je samozřejmě vděčným tématem a ochrana v něm bude velmi důležitá. Za mě je to tak, že kyberprostor bude další realitou, do které budeme vstupovat, abychom v ní mohli svého klienta nebo skupinu klientů ochránit,“ předvídá Pavel Mikšátko, který má v tomto ohledu rozsáhlé zkušenosti.

„Zní to trochu jako sci-fi, ale přijde to. Lidé v kyberprostoru budou stejně ohroženi a napadáni jako v našem reálném prostoru na který jsme zvyklí. Bude to o to složitější, že tyto dva prostory i akce se budou prolínat,“ vysvětluje a zdůrazňuje, že na tyto požadavky moderní doby budou muset pochopitelně reagovat i bezpečnostní agentury: „Současné pojetí kyberbezpečnosti se nějakou dobu bude ještě zabývat bezpečností dat, informací atd. Finanční náročnost takovýchto kroků je opravdu veliká, pokud to má být v globálním měřítku a pro mnoho uživatelů, je to práce pro pár velkých hráčů. Pro specifické jednotlivce pak budou působit menší specializované skupiny. To vše si ale zformuje trh sám. Ze současného pohledu se začínají rozvíjet např. činnosti tzv. kyberdetektivů, malá předzvěst rozsáhlejších činností zmíněných v úvodu,“ doplňuje Mikšátko.

Bezpečnost osob: Chránit se může (a musí!) každý

Podle Mikšátka by se měl rok 2020 nést i v duchu sjednocování dílčích složek bezpečnosti. Fyzická ostraha, bezpečnostní systémy či prvky ochrany kyberprostoru by měly v ideálním případě tvořit jeden funkční celek – ochranný štít – zajišťující efektivní prevenci.

Na cestě k vytyčenému cíli by měl pomoci i rostoucí počet aktivnějších a vzdělanějších pracovníků. Vyšší profesionalita je logickým požadavkem v reakci na měnící se návyky lidí, proměny kultury a světový geopolitický vývoj obecně. S ním souvisí i zvýšené procento psychicky nemocných a nevyrovnaných lidí. Zapojit se přitom může úplně každý: „K vytváření celé společnosti je odjakživa nutné přispění každého z nás. Úplně každý z nás může začít dělat svět bezpečnější. Když někomu pomůžu nebo udělám něco vlídného, pošlu dál dobrou energii. Ta se bude šířit a v podobě jiné, stejně dobré energie se zase vrátí zpátky ke mně. Byť to třeba nebude hned,“ apeluje Pavel Mikšátko a dodává:

„Je třeba pracovat na toleranci a snažit se pochopit ostatní. Pokud se vám to povede, přispějete ke snižování třecích ploch a z nich pramenících konfliktů. Všichni moc dobře víme, že oplácet zlem zlo plodí opět a zase pouze zlo. Na to bychom měli pamatovat především. Vždy se to ale bohužel nepodaří, a proto je tu komerční bezpečnost. Jejím cílem je prevence a ochrana proti těm, kteří jsou plni zloby a na myšlenky o dobru jim nezbývá prostor. Ať už je jejich důvod jakýkoliv,“ uzavírá Pavel Mikšátko tezí k zamyšlení.